Audio ZDE
1. Adam Basanta
2. Miroslav Posejpal
3. Tomalex
Adam Basanta (nar. 1985) je zvukový umělec, skladatel a interpret experimentální hudby, žije a pracuje v Montrealu. Vytváří zvukové a site-specific zvukové instalace a experimentální elektronické a komorní hudební kompozice. V současné době používá Adam Basanta výhradně přístroje z oblasti komerční zvukové reprodukční techniky, které aranžuje je do zvukově - prostorových instalací. Narušuje tím jejich technické a ekonomické funkce nástrojů masové komunikace a vytváří prostor pro estetické a koncepční uvažování o zvuku, o naslouchání, nahrávací a reprodukční technice a o způsobech, jakými tyto prvky na sebe navzájem reagují. Subverzivním způsobem použití nahrávacích a reprodukčních zvukových technologií odhaluje protetickou povahu těchto nástrojů vzhledem k přirozeným tělesným poslechovým "technologiím".
Adam Basanta je rezidentem komunikačního prostoru Školská 28.
MIROSLAV POSEJPAL
Jeden z nestorů a nejzajímavějších protagonistů tuzemského improvisingu (kdo by nemiloval jeho duo s Jiřím Durmanem) nekoná bez důkladné úvahy. Na Wakushoppu předvede ukázky ze své sólové elektroakustické tvorby, my nabízíme několik ukázek z obsáhlého dopisu, kterým reagoval na pozvání vystoupit:
"První náznaky práce s elektronikou už jsou relativně starého data. Po většinu naší společné práce s Jirkou jsme obráběli zvuk v jeho čisté, akustické podobě. Ale i tady byly výjimky - sice jen občasné, ale o to jaksi důležitější.
Na začátku osmdesátých let, když jsme začali rozšiřovat svůj nástrojový park, patřila k pravidelně se objevujícím výrazovým prostředkům elektrická kytara s flangerem, což jsem si obojí půjčoval od kamaráda jednoho mého tehdejšího kamaráda a spolužáka z Lidové konzervatoře. Obojí bylo používáno v rozporu s tehdejšími pinkfloydovskými postupy v rovině povýtce sónické, která ale překvapivě dobře zapadala do jinak akustického rámce a dobře se snoubila se zvukem kontrabasu, dechů a perkusí. K tomu, aby bylo možné opravdu smysluplně používat elektroniku nám chybělo prakticky všechno – samozřejmě především ta elektronika J. Kytara sama byla sice zajímavá, ale bez nějaké efektové extenze se celkem rychle okoukala a oposlouchala. A na nákup nějakých krabiček nebylo v mých tehdejších ekonomických poměrech ani pomyšlení.
Krabičky přišly až později, když jsem začal spolupracovat s Alexem [Švamberkem]. V kombinaci s cellem dávaly překvapivé možnosti. Na podzim 1993 jsem s elektronikou dokonce poprvé vystoupil sólově. Byli jsme pozváni na Alternativu, ale Jirka před vystoupením onemocněl. Já se nakonec rozhodl vystoupit sám s podporou Alexových krabiček, kazetového čtyřstopáku Fostex, kytary, cella a kontrabasu.
Na konci devadesátých let začalo, co se týče použití elektroniky, nejplodnější období v podobě spolupráce s Jarmem Sermiläem. Především ParaNeuro bylo obrovská zkušenost a zároveň stimulus ke konstruování efektových agregátů, ovladatelných v reálném čase a umožňujícím opravdu kreativní použití a skutečnou improvizaci v tomhle idiomu. V tehdejší době taky začala spolupráce s Michalem Ratajem z redakce RADIOCUSTICA, pro kterou jsem vytvořil kolekci sólových elektroakustických kompozic. Z toho se pak odvinula další práce a nakonec sólové vystoupení na Art’s Birthday 2009 v pardubickém Divadle 29.
Poslední zásadní krok byl učiněn v roce 2012 návratem k mým prapůvodním nástrojům, což jsou (basové) kytary. Návratem myšleným zprvu jen jako jakási zvědavost, jak by to po těch letech fungovalo. Nakonec z toho byl návrat „ke kořenům“. A po odchodu od IQ+1 už víceméně dlouhodobě pojatá postupně se rozvíjející aktivita, s ohledem na vnitřní i vnější omezení intencionálně zaměřená sólově, resp. individuálně."
TOMALEX
Duo TomAlex je zaměřené na totální improvizaci se pohybuje v oblasti ambientu, zvukových ploch i noise a popstrocku. Kytarista Tomáš Reiner a hráč na syntezátory, samplery a různé perkuse Alex Švamberk spolupracovali už v kapelách Ava´n´Garde a sONaLeX & co.
Foto: ⓒ Zloděj Papíru
